Aktuality pro veřejnost

Reportáž z konference International Military Testing Association (IMTA) 2019

Autor: Marek Nový

Kontakt na autora: novy@apbs.cz

Publikováno na webu Asociace psychologů bezpečnostních sborů, z. s. dne 19. 10. 2019

Ve dnech 7. – 11. října 2019 se v Tallinu v Estonsku uskutečnil 61. ročník konference mezinárodní asociace pro vojenské testování – International Military Testing Association (IMTA).  IMTA je mezinárodní neziskovou organizací se sídlem na katedře behaviorálních disciplín belgické Královské vojenské akademie v Bruselu, Belgie. Zabývá se psychologickým testováním, psychometrií a problematikou výběrů realizovaných ve vojensky organizovaných sborech. Byla založena v roce 1959. Jejím účelem je jak výměna informací, tak nastavování standardů kvality výkonu diagnostiky. Základní informace o IMTA je možné nalézt na webové stránce http://www.imta.info/Home.aspx.

Sesterskou organizací IMTA je IAMPS (International Association of Military Psychology – Mezinárodní organizace vojenské psychologie), která se zabývá ostatní problematikou vojenské psychologie. Je zaměřena na psychologické stránky výcviku, psychologickou péči o personál, poradenství a nasazení v zahraničích operacích. Předsednictví a výbor IMTA a IAMPS se z velké části překrývá. Obě konference se konají každoročně (na jaře IAMPS a na podzim IMTA). Účastníky obou konferencí jsou psychologové různých ozbrojených složek z různých států, většinou z armád států NATO, SEATO, ASEAN a ANZUS.

Letošního ročníku se účastnilo přes 150 psychologů z více než 40 zemí. Nejvíce zastoupenými kontinenty byla Evropa a Severní Amerika, dále Asie. Překvapivě početná byla účast vojenských psychologů z Austrálie a Nového Zélandu. Letošní konference se uskutečnila s podporou Estonských ozbrojených sil a Estonské vojenské akademie. Celá probíhala v hotelu Park Inn – Radisson Meriton Tallinn, ve kterém je konferenční centrum. Konferenční poplatek činil 300 Eur. Účastníci obdrželi sborník abstrakt přednášek a seznam mailových kontaktů na ostatní účastníky. Byla zde také nabídka návštěvy kulturních zajímavostí, např. vojenského muzea. V pondělí večer bylo seznamovací setkání a konference byla ukončena závěrečným slavnostním udílením ceny-Harry Greer Award, která je pojmenována po jednom ze zakladatelů IMTA.

I. konference a členská schůze APBS – 28. 11. 2019 v Praze

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

zveme vás na první konferenci a členskou schůzi APBS, která proběhne dne 28. 11. 2019 od 10:00 hod. v budově Generální ředitelství cel, Budějovická 7, Praha 4.

Akce je určena především členům APBS. Zváni jsou ale také další psychologové BS, a to především na dopolední konferenční část programu. V případě zájmu jsou však vítáni i na odpolední části, kdy proběhne samotná členská schůze.

Registrace probíhá na https://apbs.cz/akce/2019-11-28-clenska-schuze-a-konference/.

Program akce najdete zde.

Konferenční část

V rámci dopolední části proběhne konference na téma psychologická péče v bezpečnostních sborech. Zástupci jednotlivých bezpečnostních sborů nám představí psychologické služby v oblasti poskytování psychologické péče a psychické podpory příslušníkům a zaměstnancům bezpečnostních sborů.

Členská schůze

Odpolední část bude věnována zasedání členské schůze. Součástí programu bude dle stanov APBS schvalování výše členského příspěvku pro rok 2020, volba členů Etické a legislativní komise a případně také schválení změn stanov. Připomínáme, že členská schůze je usnášeníschopná za účasti většiny členů (tj. alespoň nadpoloviční účasti). Řádní členové APBS mohou do 15. listopadu 2019 a zasílat své návrhy na výši členského příspěvku pro rok 2020, nominace do Etické a legislativní komise a náměty k programu členské schůze prostřednictvím formuláře https://apbs.cz/clenska-schuze-navrhy-a-nominace/.


Doporučujeme k přečtení: Petra Karbanová: Systém kolegiální podpory Policie ČR

Karbanová, P. (2019). Systém kolegiální podpory Policie ČR. E-psychologie, číslo 2, ročník 13, 2019, DOI: https://doi.org/10.29364/epsy.341. (odkaz na článek)

Abstrakt: Tato výzkumná studie se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Kolegiální podporou se rozumí poskytování psychické podpory policistům a zaměstnancům, kteří jsou v komplikované, psychicky náročné životní situaci. Spočívá v nabídce rozhovoru, sdílení pocitů a problémů, konkrétní pomoci či informacích, eventuálně zprostředkování psychologické pomoci. Jejím cílem je předcházet rozvoji psychických obtíží policistů a zaměstnanců a rozšířit možnost psychické podpory. Výzkumná studie shrnuje základní zdroje stresu, se kterými se policisté potýkají a zároveň i stručně představí specifika policejní kultury, která u kolegiální podpory hraje důležitou roli. Následně je představena i česká praxe. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji, který jako první zavedl kolegiální podporu do systému psychologické péče o policisty. Analýza rozhovorů přinesla odpovědi na výzkumné otázky týkající se motivace policistů zapojit se do systému kolegiální podpory, vnímaní pozice kolegiální podpory v rámci policejní kultury a dovedností získaných v průběhu vstupního školení. Vedle témat výzkumných otázek se objevila i další důležitá témata jako je mlčenlivost, limity kolegiální podpory, její propagace, osobnost poskytovatele apod. Výsledky poukazují na místa v systému kolegiální podpory, jejichž propracování a prohloubení může přispět k úspěšnému vybudování komplexního systému kolegiální podpory u Policie ČR.

Karbanová, P. (2018). Systém kolegiální podpory Policie ČR. Magisterská diplomová práce. Praha, FF UK. (odkaz na diplomovou práci)

Abstrakt: Práce Systém kolegiální podpory Policie ČR se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Práce shrnuje zahraniční praxi (zejména USA) a evropská doporučující vodítka, pro úspěšné zavedení kolegiální podpory do organizace. Dále popisuje současnou českou praxi a nabízí její srovnání s praxí zahraniční. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji. Analýza rozhovorů přinesla zjištění týkající se současného stavu kolegiální podpory, bariér a další doporučení pro úspěšný rozvoj kolegiální podpory v rámci policejního sboru.

Doporučujeme k přečtení: Michaela Kopřivová: Specifika věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti

Kopřivová, M. (2019). Specifika věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti. Magisterská diplomová práce. Brno, FF MU. (odkaz na diplomovou práci)

Anotace

Předkládaná studie se zabývá tématem věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti. Cílem práce je zjistit, zda existují určitá specifika ve výpovědi osob s poruchou osobnosti oproti osobám bez diagnózy, a zda tato specifika mohou ovlivnit věrohodnost těchto osob, respektive jejich způsobilost vypovídat jako svědek v trestním řízení. Do studie bylo zapojeno celkem 60 osob ve věku od 18 do 70 let, z čehož se jednalo o 30 osob s poruchou osobnosti (experimentální skupina) a 30 osob bez diagnózy (kontrolní skupina). Realizace sběru dat probíhala formou osobních setkání, kdy jsme administrovali dotazník Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti a prezentovali 2 videa (zobrazující násilný a majetkový trestný čin), která jsme využili pro zjištění měřených proměnných. Konkrétně jsme se zaměřili na přesnost v popisu svědecké události, výskyt konfabulací a emocionálního hodnocení. Mezi zkoumanými skupinami byl nalezen signifikantní rozdíl v přesnosti popisu svědecké události, kdy osoby s poruchou osobnosti podávaly výrazně méně přesné odpovědi než osoby bez diagnózy. Dále byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami v počtu udávaných konfabulací. Odpovědi osob s poruchou osobnosti obsahovaly více konfabulací než odpovědi osob bez diagnózy. Dalším zjištěným specifikem ve výpovědích osob s poruchou osobnosti byla vysoká míra emocionálního hodnocení. Výsledky ukazují na jistá specifika svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti, která by mohla být důvodem ke zvažování jejich způsobilosti svědčit. Avšak je třeba brát v potaz velikost vzorku, pilotní povahu studie a fakt, že zjištěné výsledky nelze automaticky zobecňovat.

Probíhá registrace na kazuistické diagnostické setkání v září 2019

Setkání jsou určena pro všechny psychology bezpečnostních sborů. Cílem akcí je vytvořit prostor pro společné pravidelné setkávání s možností konzultovat zajímavé kazuistiky, sdílet zkušenosti a diskutovat nad problémy a úskalími psychodiagnostiky. Kapacita je omezena na 12 osob.

V rámci diagnostického dopoledne bude prostor pro prezentaci vlastních kazuistik. Pokud budete mít zájem kazuistiku prezentovat, připravte si anonymizovanou kopii dokumentace ideálně v několika vyhotoveních.

Svou účast přislíbil náš první speciální host – PhDr. Michal Walter, předseda Unie psychologických asociací ČR, z.s. a zkušený diagnostik a dopravní psycholog.

6. 9. 2019 Generální ředitelství cel, Praha 4 10:00 – 14:00 registrace zde
https://apbs.cz/akce/2019-09-06-kazuisticke-diagnosticke-dopoledne/