Aktuality pro veřejnost

Doporučujeme k přečtení: Petra Karbanová: Systém kolegiální podpory Policie ČR

Karbanová, P. (2019). Systém kolegiální podpory Policie ČR. E-psychologie, číslo 2, ročník 13, 2019, DOI: https://doi.org/10.29364/epsy.341. (odkaz na článek)

Abstrakt: Tato výzkumná studie se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Kolegiální podporou se rozumí poskytování psychické podpory policistům a zaměstnancům, kteří jsou v komplikované, psychicky náročné životní situaci. Spočívá v nabídce rozhovoru, sdílení pocitů a problémů, konkrétní pomoci či informacích, eventuálně zprostředkování psychologické pomoci. Jejím cílem je předcházet rozvoji psychických obtíží policistů a zaměstnanců a rozšířit možnost psychické podpory. Výzkumná studie shrnuje základní zdroje stresu, se kterými se policisté potýkají a zároveň i stručně představí specifika policejní kultury, která u kolegiální podpory hraje důležitou roli. Následně je představena i česká praxe. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji, který jako první zavedl kolegiální podporu do systému psychologické péče o policisty. Analýza rozhovorů přinesla odpovědi na výzkumné otázky týkající se motivace policistů zapojit se do systému kolegiální podpory, vnímaní pozice kolegiální podpory v rámci policejní kultury a dovedností získaných v průběhu vstupního školení. Vedle témat výzkumných otázek se objevila i další důležitá témata jako je mlčenlivost, limity kolegiální podpory, její propagace, osobnost poskytovatele apod. Výsledky poukazují na místa v systému kolegiální podpory, jejichž propracování a prohloubení může přispět k úspěšnému vybudování komplexního systému kolegiální podpory u Policie ČR.

Karbanová, P. (2018). Systém kolegiální podpory Policie ČR. Magisterská diplomová práce. Praha, FF UK. (odkaz na diplomovou práci)

Abstrakt: Práce Systém kolegiální podpory Policie ČR se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Práce shrnuje zahraniční praxi (zejména USA) a evropská doporučující vodítka, pro úspěšné zavedení kolegiální podpory do organizace. Dále popisuje současnou českou praxi a nabízí její srovnání s praxí zahraniční. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji. Analýza rozhovorů přinesla zjištění týkající se současného stavu kolegiální podpory, bariér a další doporučení pro úspěšný rozvoj kolegiální podpory v rámci policejního sboru.

Doporučujeme k přečtení: Michaela Kopřivová: Specifika věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti

Kopřivová, M. (2019). Specifika věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti. Magisterská diplomová práce. Brno, FF MU. (odkaz na diplomovou práci)

Anotace

Předkládaná studie se zabývá tématem věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti. Cílem práce je zjistit, zda existují určitá specifika ve výpovědi osob s poruchou osobnosti oproti osobám bez diagnózy, a zda tato specifika mohou ovlivnit věrohodnost těchto osob, respektive jejich způsobilost vypovídat jako svědek v trestním řízení. Do studie bylo zapojeno celkem 60 osob ve věku od 18 do 70 let, z čehož se jednalo o 30 osob s poruchou osobnosti (experimentální skupina) a 30 osob bez diagnózy (kontrolní skupina). Realizace sběru dat probíhala formou osobních setkání, kdy jsme administrovali dotazník Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti a prezentovali 2 videa (zobrazující násilný a majetkový trestný čin), která jsme využili pro zjištění měřených proměnných. Konkrétně jsme se zaměřili na přesnost v popisu svědecké události, výskyt konfabulací a emocionálního hodnocení. Mezi zkoumanými skupinami byl nalezen signifikantní rozdíl v přesnosti popisu svědecké události, kdy osoby s poruchou osobnosti podávaly výrazně méně přesné odpovědi než osoby bez diagnózy. Dále byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami v počtu udávaných konfabulací. Odpovědi osob s poruchou osobnosti obsahovaly více konfabulací než odpovědi osob bez diagnózy. Dalším zjištěným specifikem ve výpovědích osob s poruchou osobnosti byla vysoká míra emocionálního hodnocení. Výsledky ukazují na jistá specifika svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti, která by mohla být důvodem ke zvažování jejich způsobilosti svědčit. Avšak je třeba brát v potaz velikost vzorku, pilotní povahu studie a fakt, že zjištěné výsledky nelze automaticky zobecňovat.

Probíhá registrace na kazuistické diagnostické setkání v září 2019

Setkání jsou určena pro všechny psychology bezpečnostních sborů. Cílem akcí je vytvořit prostor pro společné pravidelné setkávání s možností konzultovat zajímavé kazuistiky, sdílet zkušenosti a diskutovat nad problémy a úskalími psychodiagnostiky. Kapacita je omezena na 12 osob.

V rámci diagnostického dopoledne bude prostor pro prezentaci vlastních kazuistik. Pokud budete mít zájem kazuistiku prezentovat, připravte si anonymizovanou kopii dokumentace ideálně v několika vyhotoveních.

Svou účast přislíbil náš první speciální host – PhDr. Michal Walter, předseda Unie psychologických asociací ČR, z.s. a zkušený diagnostik a dopravní psycholog.

6. 9. 2019 Generální ředitelství cel, Praha 4 10:00 – 14:00 registrace zde
https://apbs.cz/akce/2019-09-06-kazuisticke-diagnosticke-dopoledne/

Připravujeme: Strukturální analýza MMPI-2 z pohledu faktorové analýzy: Část I. Postoj k testování

Článek bude v průběhu července 2019 dostupný v členské sekci webu. EDIT: Termín publikace článku je posunut na červenec, autorka se omlouvá a prosí o strpení.

Autor: Michaela Borovanská

Abstrakt

Předkládaný článek je první ze série studií zaměřených na ověření struktury strukturální analýzy MMPI-2 z pohledu faktorové analýzy. Naším cílem je ověřit, zda škály zahrnuté do jednotlivých oblastí a kategorií skutečně náleží ke stejnému konstruktu či skupině konstruktů, nebo zda je vhodné strukturální analýzu modifikovat. Data jsme získali z 929 protokolů uchazečů k policii a policistů. Následující článek se zabývá I. oblastí strukturální analýzy, kterou je postoj k testování. Dle výsledků této studie lze o postoji k testování, jak je pojat ve strukturální analýze, uvažovat jako o jedné vnitřně konzistentní oblasti. Přesto některé položky (škály) se jeví na základě provedených analýz jako vhodné odstranit. Jde především o škály ?, TRIN a Fp, které nekorelují s ostatními škálami. Zároveň jsme na základě faktorové analýzy zjistili jeden faktor prostupující většinou z položek v oblasti postoj k testování – faktor defenzivity. Kromě výše uvedených škál (?, TRIN a Fp) jsme do výsledného modelu nezařadili ani škály F-K a VRIN. Z praktických důvodů jsme extrahovali také faktor defenzivity bez zahrnutí kritických položek, resp. škál L-W a K-B. Nepotvrdili jsme však, že by bylo možné extrahovat dva samostatné faktory – sebepodhodnocování a sebenadhodnocování, neboť škály zařazené v těchto kategoriích v podstatě měří totéž, pouze v opačném směru.