Doporučujeme k přečtení: Michaela Kopřivová: Specifika věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti

Kopřivová, M. (2019). Specifika věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti. Magisterská diplomová práce. Brno, FF MU. (odkaz na diplomovou práci)

Anotace

Předkládaná studie se zabývá tématem věrohodnosti svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti. Cílem práce je zjistit, zda existují určitá specifika ve výpovědi osob s poruchou osobnosti oproti osobám bez diagnózy, a zda tato specifika mohou ovlivnit věrohodnost těchto osob, respektive jejich způsobilost vypovídat jako svědek v trestním řízení. Do studie bylo zapojeno celkem 60 osob ve věku od 18 do 70 let, z čehož se jednalo o 30 osob s poruchou osobnosti (experimentální skupina) a 30 osob bez diagnózy (kontrolní skupina). Realizace sběru dat probíhala formou osobních setkání, kdy jsme administrovali dotazník Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti a prezentovali 2 videa (zobrazující násilný a majetkový trestný čin), která jsme využili pro zjištění měřených proměnných. Konkrétně jsme se zaměřili na přesnost v popisu svědecké události, výskyt konfabulací a emocionálního hodnocení. Mezi zkoumanými skupinami byl nalezen signifikantní rozdíl v přesnosti popisu svědecké události, kdy osoby s poruchou osobnosti podávaly výrazně méně přesné odpovědi než osoby bez diagnózy. Dále byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami v počtu udávaných konfabulací. Odpovědi osob s poruchou osobnosti obsahovaly více konfabulací než odpovědi osob bez diagnózy. Dalším zjištěným specifikem ve výpovědích osob s poruchou osobnosti byla vysoká míra emocionálního hodnocení. Výsledky ukazují na jistá specifika svědecké výpovědi osob s poruchou osobnosti, která by mohla být důvodem ke zvažování jejich způsobilosti svědčit. Avšak je třeba brát v potaz velikost vzorku, pilotní povahu studie a fakt, že zjištěné výsledky nelze automaticky zobecňovat.