Reportáž z konference International Military Testing Association (IMTA) 2019

Marek Nový

Autor: Marek Nový

Kontakt na autora: novy@apbs.cz

Publikováno na webu Asociace psychologů bezpečnostních sborů, z. s. dne 19. 10. 2019

Získat článek v pdf můžete zde.

Ve dnech 7. – 11. října 2019 se v Tallinu v Estonsku uskutečnil 61. ročník konference mezinárodní asociace pro vojenské testování – International Military Testing Association (IMTA).  IMTA je mezinárodní neziskovou organizací se sídlem na katedře behaviorálních disciplín belgické Královské vojenské akademie v Bruselu, Belgie. Zabývá se psychologickým testováním, psychometrií a problematikou výběrů realizovaných ve vojensky organizovaných sborech. Byla založena v roce 1959. Jejím účelem je jak výměna informací, tak nastavování standardů kvality výkonu diagnostiky. Základní informace o IMTA je možné nalézt na webové stránce http://www.imta.info/Home.aspx.

Sesterskou organizací IMTA je IAMPS (International Association of Military Psychology – Mezinárodní organizace vojenské psychologie), která se zabývá ostatní problematikou vojenské psychologie. Je zaměřena na psychologické stránky výcviku, psychologickou péči o personál, poradenství a nasazení v zahraničích operacích. Předsednictví a výbor IMTA a IAMPS se z velké části překrývá. Obě konference se konají každoročně (na jaře IAMPS a na podzim IMTA). Účastníky obou konferencí jsou psychologové různých ozbrojených složek z různých států, většinou z armád států NATO, SEATO, ASEAN a ANZUS.

Letošního ročníku se účastnilo přes 150 psychologů z více než 40 zemí. Nejvíce zastoupenými kontinenty byla Evropa a Severní Amerika, dále Asie. Překvapivě početná byla účast vojenských psychologů z Austrálie a Nového Zélandu. Letošní konference se uskutečnila s podporou Estonských ozbrojených sil a Estonské vojenské akademie. Celá probíhala v hotelu Park Inn – Radisson Meriton Tallinn, ve kterém je konferenční centrum. Konferenční poplatek činil 300 Eur. Účastníci obdrželi sborník abstrakt přednášek a seznam mailových kontaktů na ostatní účastníky. Byla zde také nabídka návštěvy kulturních zajímavostí, např. vojenského muzea. V pondělí večer bylo seznamovací setkání a konference byla ukončena závěrečným slavnostním udílením ceny-Harry Greer Award, která je pojmenována po jednom ze zakladatelů IMTA.

Konferenci zahájil zástupce náčelníka generálního štábu Estonských ozbrojených sil brigádní generál  Indrek Sirela a velitel Estonské vojenské akademie plk. Enno Mõts.  

Mezi pozvané řečníky patřili psycholog Kim-Yin Chan z Nanyang Technological University, Singapur a Estonci psychofarmakolog  Jaanus Harro z University v Tartu, psycholog Kenn Konstabel z Národní zdravotního institu a psycholožka Grete Arro z univerzity v Tallinu.

Každý den zahajoval pozvaný řečník, po jehož prezentaci následovala diskuze. Poté byla konference rozdělena do tří nebo čtyř tematických sympózií, ve kterých prezentace běžely paralelně. To redukovalo posluchače do menších skupin, ve kterých běžely diskuze, které pak byly živější. Na straně druhé toto uspořádání vyžadovalo střídání sympózií, pokud posluchače zaujalo více témat.

Tématem konference bylo vedení lidí (Better Leaders Through Military Psychology – Methods, Challenges, and Success Stories). Jedno ze sympózií bylo proto věnováno leadershipu, výběru leaderů a jejich výchově a vzdělávání.

V rámci úvodních přednášek (keynotes) proběhla jedna rozsáhlá zajímavá diskuze na téma, zda má při současném stavu psychologického poznání a psychodiagnostických metod vůbec smysl provádět testování osobnosti, nebo zda by se neměla psychologická diagnostika v prostředí ozbrojených složek zaměřovat pouze na testování schopností výkonnostními testy. Naprostá většina přítomných psychologů přitom používá jako jedinou metodu testování osobnosti osobnostních dotazníků, pomocí kterých je možné rychle hromadně testovat velké skupiny osob. Testováním osobnosti tak rozumí hlavně administraci osobnostních dotazníků a jejich vyhodnocení. Největší argument proti testování osobnosti – tedy proti používání dotazníků- je stylizace uchazečů v nich (impression management) spolu s jejich nízkou prediktivní validitou. Ta je již dlouhodobě prokazována; mezi první studie patřila např. práce Schmidt a Hunter (1998). Nízká prediktivní validita dotazníků samozřejmě souvisí právě se stylizací probandů.

Výjimkou v tomto přístupu jsou psychologové, kteří působí v rámci vojenských zdravotnických služeb. Ti volí při posuzování vhodnosti pro konkrétní pozice klinický přístup, spojený s rozhovorem. Obdobný přístup mají také psychologové, vybírající kandidáty pro speciální profese, zejména pro takové, kde je krajně obtížné provádět analýzu profese (tam, kde jde o tzv. “značně komplexní” profese). Celá tato otázka v průběhu konference samozřejmě neměla být zodpovězena; prezentace ale skvěle poukázala na dva, respektive tři rozdílné proudy, nebo přístupy, tvořící se dlouhodobě v rámci psychodiagnostiky ve vojensky organizovaných sborech.

Pokud jde o teorii osobnosti, řada psychologů pracuje s různými diagnostickými modely. Nejčastěji používaným, či spíše komunikovaným, modelem je jednoznačně Big Five. Ta samozřejmě není mezi psychology vojensky organizovaných sborů jedinou respektovanou teorií osobnosti. Neznamená to také, že by psychologové používali pouze dotazníků NEO- PI R (i když je používají často). Teorie Big Five však umožňuje všem přítomným psychologům vzájemně o osobnosti komunikovat. Řada psychologů tak proto v pojmech Big Five interpretuje závěry svých výzkumů, nebo v nich vyjadřuje svoje úvahy, i když použili jiných metod, zkoumajících osobnost. Výhodou teorie Big Five je její robustnost, je to však zároveň její nevýhoda. Pro popisy osobnostních stránek se proto řada psychologů snaží využívat subškál jednotlivých faktorů, získaných faktorovou analýzou, které používá NEO PI R.. Jsou patrné také snahy hledat souvislosti mezi fazetami a pozdějším výkonem, úspěchem či selháním v profesi.

Objevuje se snaha také postihnout a měřit Čestnost (Honesty), jako morální stránku osobnosti v souvislosti s pozdějším selháním v profesi. Někteří psychologové proto používají i šestifaktorový model osobnosti HEXACO (Honesty-Humility, Emotionality, Extraversion, Agreeableness, Conscientiousness,  Openness to Experience/ Poctivost-skromnost, emocionalita, extraverze, přívětivost, svědomitost, otevřenost vůči zkušenosti, viz např. Thielmann, & al., 2019). Jiní psychologové také zcela také rezignují na zkoumání osobnosti probandů a soustřeďují se pouze na zhodnocení čestnosti, respektive “integrity” probandů. Další psychologové zase tento přístup odmítají a poukazují na to, že morální chování jedince má svou nezanedbatelnou situační složku. Dalším, často uváděným, argumentem je, že osobnostní integrita souvisí s ovládáním impulsů- tedy se subškálou faktoru neuroticismu impulzivností – v Big Five.

Pokud jde o samotné prezentace, je zde možné uvést některé, které autora této zprávy zaujaly. Jde tedy pouze o subjektivní výčet a jejich zevrubný popis. Všechny prezentace jsou však zveřejněny vždy v řádu týdnů po proběhlé konferenci na stránkách IMTA (http://www.imta.info/PastConferences/Presentations.aspx). Jsou zde také uloženy všechny prezentace od roku 2004.

Některé armády věnují pozornost výzkumu problematiky ztráty dovedností, získaných výcvikem. To má význam pro udržení bojeschopnosti, respektive nasaditelnosti jednotek a plánování výcviku, stanovení režimu udržovacího nebo opakovacícho výcviku. Tomu se věnovaly dvě prezentace. Kanadská psycholožka Karen Rankin prezentovala metodologii výzkumu na vyhasínání dovedností, získaných výcvikem (Canadian Armed Forces Skill Fade Research). V obecnější rovině se zabývala problematikou prezentace Carole Deighton z Velké Británie (Skills Management and Retention).

Testování uchazečů v Estonsku byl věnován příspěvek, který přednesl Ken Konstabel (Group Differences in Cognitive Ability, Personality Traits and Other Constructs). Ten srovnával vojáky základní služby a vojáky z povolání. Zvolil testovou baterii složenou z testu intelektu (verbální, matematický a figurální) a test osobnosti. Osobnost měřil pomocí dotazníku NEO-PI-R. Konstabel uvedl design výzkumu, prezentoval rozdíly mezi skupinami a vysvětlil příčiny nepřijetí. Speciálně v diskuzi k této přednášce se otevřel opět problém stylizace v osobnostních dotaznících. Připomínky zazněly k absenci L-škály v NEO-PI R a hledaly se možnosti řešení (např. paralelní používání jiného dotazníku s L-škálou).  K testu intelektu lze dodat, že byl vyvinut lokálně, ale jeho struktura velmi připomínala u nás používané IST.   

Obdobně zaměřil prezentaci přednášející z Estonské vojenské akademie Antek Kasemaa (Relations between Cognitive Ability, Personality, Other Constructs and Performance). Ten realizoval stejný výzkum, ale v rámci vojenské akademie.  

Antek Kasemaa z Estonska

Velice zajímavá byla přednáška, věnovaná problematice výběru a rekrutace specialistů IT, vybíraných pro zařazení v jednotkách Cyberwarfare, kterou přednesla Christina Hoxer (Profiling and selection of IT-specialists to the Danish Defense). Dánské ozbrojené síly řešily otázku, zda je lepší z vojáků vychovat specialisty na IT anebo zda dají přednost náboru osob mimo ozbrojené síly, které se orientují v IT a ze kterých se stanu vojáci. Jako vhodnější se ukázalo druhé řešení.

Christina Hoxer z Dánska

Výběr byl proveden jednak s důrazem na obecné intelektové předpoklady i osobnostní předpoklady pro výkon IT. Prezentace byla zahájena popisem a ukázkami rekrutační kampaně, vedené výhradně elektronicky. Vysoce profesionálně zpracovaná kampaň přinesla velký počet zájemců, které práce v oblasti IT pro obranné síly zaujala. Byla účinná přes fakt, že, jak bylo řečeno, dánské ozbrojené síly nejsou schopny přeplatit civilní sektor v oblasti IT specialistů. Předpokládalo se, že IT specialisté budou mít odlišný psychologický profil, než běžní uchazeči o vstup do ozbrojených sil. Byly ale stanoveny určité nepřekročitelné parametry, např. psychická stabilita nebo nepřítomnost psychopatologie, které musel splnit každý uchazeč. Testová baterie pro výběr specialistů obsahovala i speciální test počítačových dovedností. Ten připomínal test pozornosti a byl založen na vyhledávání nepravidelností ve velkých číselných řadách. Administroval se počítačově.  

Předběžné výsledky studie prediktivní validity této testové baterie pak přednesl Danny Boga v následující prezentaci (Predicting Potential for future Cyber Warfare Operators). Výsledky studie lze označit za slibné, studie bude znovu provedena a publikována s větším vzorkem.

Zajímavá byla rovněž prezentace, zabývající se predikcí výkonu v profesi příslušníka policejní protiteroristické jednotky ve Švédsku (Continuous visual/auditory attention of Counter Terror Police Officers). Peter Tedeholm dlouhodobě testoval příslušníky této jednotky, kteří  přicházejí jak z armády, tak z policie a z jiných ozbrojených složek. Rovněž shromáždil různá kritéria výkonu v této profesi. Výkonnostní testy i osobnostní dotazníky částečně prokázaly svou prediktivní validitu. Výkonnostní test, administrovaný na počítači, který spočíval v měření reakcí na kombinované vizuální auditivní a vizuální podněty (čísla na obrazovce a současně čísla zaznívající z reproduktoru), se ukázal jako velmi dobře predikující pozdější výkon operátora v praxi.

Velmi zajímavé prezentace přednesl norský kolega Tom Skoglund. První z nich se týkala profilu příslušníků norských speciálních jednotek (Big Five profiles in the military Special Forces of Norway). Po mimořádně zajímavém úvodu, který obsahoval stručnou historii norských speciálních sil a popis celého výběrového řízení, popsal svůj výzkum. Hlavním zjištěním bylo, že příslušníci speciálních sil se lišili ve srovnání s obecnou populací velmi významně. Ukázala se u nich vyšší emocionální stabilita a nižší přívětivost. Ve výzkumu nešlo o zkoumání prediktivní validity metod, ale o nalezení rozdílů vůči obecné populaci v termínech Big Five.

Tom Skoglund z Norska

Další prezentací stejného autora byl výzkum osobnosti studentů policejní školy (Hardiness and personality among Norwegian police students). Výzkum byl zaměřen i na zkoumání zátěže, které jsou policisté v Norsku vystaveni a zajímavé bylo i srovnání s jinými výzkumy, provedenými ve světě.  Ukázalo se, že norští policisté jsou v mnoha ohledech méně frustrováni, než jejich kolegové v jiných evropských zemích.

Tom Skoglund z Norska

Prezentace Kanaďana Astera MacIntyre (Leader Development at the Royal Military College of Canada) a Američana Daniela Watoly (A Leader Development at the United State Air Force Academy) nabídly vhled do systému vzdělávání budoucích důstojníků. Zajímavé bylo, jak se systém vzdělávání v obou institucích, které vzájemně nijak nespolupracují, shodoval, zejména v přístupu ke studentům a kritériích jejich výběru. Shodně také zdůrazňoval nejen znalosti a dovednosti, ale především osvojení si morálních hodnot, důležitých pro profesionálního velitele. Velmi zajímavý byl rovněž přístup ke studentům, kteří v průběhu studia zjistili, že jim prostředí ozbrojených sil nevyhovuje. Jde o minimum studentů a na obou universitách věnují velkou pozornost jejich transferu do civilních univerzit tak, aby byla zajištěna kontinuita jejich vzdělávání.

Několik prezentací bylo rovněž věnováno analýze profese. Jedna ze skvělých, kterou přednesl Ulrich Wesemann z Institutu medicíny Bundeswehru, popisovala posuzování způsobilosti bojových potápěčů (Into the deep end – evaluating criteria to assess divers’ psychological fitness). Obsahovala základní přehled o tom, jak jsou potápěči v rámci Bundeswehru rozmístěni a jaké jsou jejich úkoly. Dále bylo popsáno, jak jsou vybíráni. Vyšetření je zahájeno rozhovorem s anamnézou. V rozhovoru je kromě jiných kritérií také zjišťováno, zda proband neprošel traumatickou zkušeností s dušením, nebo topením. To je jedno ze “stop kritérií” pro dalšího výběr. Zjišťuje se i motivace a znalosti z problematiky.

Prezentace dále seznámila posluchače s postupem vytváření kritérií pro další výběr. Opakovaně zmiňovaným nástrojem pro provádění analýzy profesí i v různých jiných prezentacích byl nástroj Job  Analysis  Survey  F-JAS (viz např. Caughron, Mumford, Fleishman, 2012). Je dostupný v řadě jazykových mutací, zde byla použita německá. Kromě škál zabývajících se fyzickými a koordinačními schopnostmi obsahuje nástroj 9 interpersonálních škál, kompetencí, zabývajících se pozorovatelným popisem sociálních dovedností. Zvolenou metodu analýzy profese bylo dotazování expertů z oblasti vojenského potápění pomocí F-JAS a následné určení klíčových kompetencí. Dotazování bylo zaměřeno na identifikaci kompetencí, nezbytných k dosažení optimálního výkonu profese. Největší důraz byl ale kladen na zjištění klíčových kompetencí k bezpečnému výkonu profese.  Jako nejdůležitější pro oba výkony profese se ukázaly spolehlivost a prostorová orientace. Po identifikaci kompetencí došlo k výběru vhodných psychologických metod, kterými lze přítomnost kompetencí, vybraných experty na oblast, měřit.

Protože vzorek expertů se pohyboval nad hranicí 20 osob, zvažují variantu srovnávacího výzkumu na civilní potápěče, čímž by došlo k rozšíření vzorku.

Naprostá většina příspěvků na konferenci měla charakter předběžného sdělení z výzkumu a lze předpokládat, že konečný výzkum bude publikován v některém impaktovaném časopise. Každá prezentace, bez výjimky, vyvolávala menší či větší diskuzi. Tu mohl přednášející využít ke korekci svého probíhajícího výzkumu. Atmosféra v diskuzích byla velmi přátelská a věcně spolupracující. Celá konference byla vedena v angličtině, která je jednacím jazykem organizací, zabývajících se obrannou politikou (NATO, SEATO, ASEAN i ANZUS). Někdy se stalo, že diskuzi strhli rodilí mluvčí, jejichž abstraktní uvažování v angličtině je vyšší. Na straně druhé jsou všichni tolerantní k prezentujícím, jejichž angličtina není nadprůměrná a posluchači v některých okamžicích ochotně pomáhají prezentujícímu. Opakovaně také docházelo k upřesňování anglických pojmů a výrazů z oblasti psychologie, kterým i např. i rodilí mluvčí z Velké Británie, Austrálie a Spojených států rozuměli každý trochu odlišně.

Závěrem mohu doporučit jak účast na budoucí konferenci, tak aktivní prezentaci vlastního výzkumu jak v odborném, tak i mezilidsky příjemném, prostředí.   

Reference:

Caughron, Mumford, & Fleishman (2012): The Fleishman Job Analysis Survey (F-JAS): Development, validation, and application; in: The Handbook of Work Analysis: Methods, Systems, Applications and Science of Work Measurement in Organizations (Applied Psychology Series), RoutledgeEditors: Mark Wilson, Winston Bennett, Shanan Gwaltney Gibson, George Alliger.

Schmidt, F. L., & Hunter, J. E. (1998). The validity and utility of selection methods in personnel psychology: Practical and theoretical implications of 85 years of research findings. Psychological Bulletin, 124(2), 262-274.

Thielmann, I., Akrami, N., Babarović, T., Belloch, A., Bergh, R., Chirumbolo, A., … & Gnisci, A. (2019). The HEXACO–100 Across 16 Languages: A Large-Scale Test of Measurement Invariance. Journal of personality assessment, 1-13.  

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality, Články a jeho autorem je Správce. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.